Byla neděle.
Medvěd se o víkendu stará o jídlo pro dvojnožce. Ale tentokrát si ti dvojnožci řekli, že přilepší i tomu čtyřnohému.
A tak uvařil ke kuřecím řízkům i prsíčka.
To také dostal Vrtichvost k obědu, hezky na granulky. Prostě takovou třešničku na dortu.
Prý to bylo málo.
Příliš málo.
Když se převlíkám, abych se sešla s Temnou a jejími chlupáči, slyším Medvěda: "Co tam děláš?" - běžný signál, na který obvykle Vrtichvost reaguje tím, že se vrací ze svého průzkumu v kuchyni. Ale tentokrát jsem cvakání drápků na dlažbě neslyšela. Ne ne. Spíš zvuk nezvyklých pohybů.
No řeknu vám, bylo to tak pět vteřin. Ani ne.
Naprostého ticha, do kterého byly slyšet jenom moje kroky.
A když jsem se objevila v kuchyni, naskytl se mi pohled na Vrtichvosta hltající poslední kuřecí řízek. Celkem spořádal čtyři. A můžu vám říct, že se mu dělaly až boule za ušima. Talíř na sporáku úplně prázdný. Zůstal tam vcelku a neposunutý.
Nu, snažili jsme se ho od jeho kořisti odehnat. Bral to špatně. Zažil hlad. O kořist se pral. A zkuste nějakou mlskou přeplatit kuřecí řízek.
┐(￣ヘ￣)┌
A protože ve mně kvete život, netroufla jsem si s ním zápasit. Zato Medvěd ano a přepral ho. Za pomoci zimních lyžařských rukavic, neb byl poučen z minulých rvaček.
I když už v tu chvíli bylo po všem. Tedy po večeři a zítřejším obědu.
Všechno vypadalo v pořádku. Zoufale jsme se tomu smáli. Že si místo řízků teda koupíme třeba nějaké filé nebo tak...
Venku problémy neměl. Bobek v pohodě.
Začalo to někdy v 1 ráno, nemohla jsem usnout. Šla jsem na záchod a Vrtichvost zrychleně dýchal a šel ke dveřím. Pak se vrátil ke mně. Mluvila jsem konejšivě a pohladila po tlamičce.
"Copak je? Je ti špatně? Chceš ven?"
Lehl si na zem přede mě. Jako když chceme, aby byl v klidu před procházkou. Nikdy to nedělal. Navíc mimo pelech.
Tak jsem vzbudila Medvěda, který bohužel Vrtichvosta musí venčit kvůli mému rizikáči. Nebo je alespoň přítomen při venčení.
"Vrtichvost je nějaký divný, zrychleně dýchá. Asi je mu špatně a měl by jít ven."
Medvědovi se samozřejmě nechtělo:
"Dvanáct hodin po snězení? To je nějaký divný. Klid. No a pokud se poblinká, tak to po něm uklidím. Teď už s tím nic nenaděláme."
Ukázal našemu miláčkovi na pelech a ten si k nám poslušně lehl. A tak jsem zkusila usnout. Po nějaké době se ale zvedl a zase rychle dýchal a štrádoval si to ke dveřím.
Vzbudila jsem Medvěda znovu.
"Heleď, on opravdu potřebuje ven. Chodí ke dveřím, lehá si u nich, zrychleně dýchá."
Medvěd se zvedl a bručel. Vůbec se mu nedivím. Ráno ho čekala práce.
Blok od nás prý spustil nášup.
(⋟﹏⋞)
Celou noc jsem se pravidelně probouzela s Vrtichvostem. Jakmile jsem slyšela drápky na podlaze a pohyb, otevřela jsem oči s úlekem, že je už pozdě.
"Medvěde, už tu zase chodí."
A pokaždé jsem měla pravdu. Šlo to tak každé dvě hodiny až do rána, když už neměl co. Jenom z něj šla voda.
Medvěd uvnitř sebe plakal za narušený spánek. Ale vždycky s ním šel a vždycky to bylo dobře. Prý vůbec nechápe, jak jsem se mohla takhle budit.
Stále si myslím, že dvě loupeživé výpravy Vrtichvosta za necelé dva roky soužití jsou pořád v normě.
Takže teď léčíme. Enterozoo, černý čaj a odvar z řepíku, rýže a mrkev.
┌( ಠ_ಠ )┘
Máte také nějaké takové podobné veselé příběhy?
Poučení:
Předcházet takovým situacím. Nikdy se nedostávat do křížku, dvojnožec málokdy vyhraje a Medvěd to mohl odnést. Ale je pravda, že doteď jsem to byla já, kdo posouval jídlo na lince nejblíže ke zdi.
Kuřecí řízek psí mlskou nenahradíte. I když není smažený v oleji, ale z horkovzdušné fritézy.
Vrtichvost občas od nás dostane nejen kuřecí, ale třeba i paštiku. Jenom na oblíznutí prstu. Protože dělení je důležité v životě psího parťáka. Nikdy si nedovolil nic čmajznout ze stolů nebo z linky...
... tedy v naší přítomnosti.
O ulovený toast s paštikou tolik tenkrát nebojoval. Holt, maso je maso. Navíc jeden nejdřív sežral a my ho přistihli, když se natahoval pro druhý.
Nicméně Vrtichvost úspěšně zjistil, že za rohem, kde je kuchyně, nejsou oči páníčků.
┻┳|･ω･)ﾉ
To je nemilé. My naším pejskům občas vaříme maso místo granulí - to jsou potom misky prázdné hned. Samozřejmě, že by si rádi něco dali i od nás, ale já se snažím je od stolu nakrmit. Argo už se naučil, že nic nedostane, a tak se vždycky jen dívá, ale Besi, ta se nějak naučila žebrat a u stolu sedí celou dobu. Argo v poslední době provádí noční průzkum, jestli náhodou něco není v kuchyni na lince. 🙂 Není. Ale co kdyby.
OdpovědětVymazatVrtichvost i přes to všechno nežebrá. Obvykle si lehne a čeká. Ale aktivně rozhodně ne :) Protože pak bychom to samozřejmě nedělali.
VymazatTak tady jsem pro velmi přísnou výchovu. Chvilka požitku a pak hrozná noc - proč! Aaron je na granulích, kvalitních, má je rád i když lidské jídlo ho pochopitelně zajímá. Má rád zeleninu (mrkev, rajčata), dostane neochucený jogurt nebo tvaroh, kousky tvrdého pečiva. Od stolu nic nedostává, na linku by sice dosáhl, ale ví, že to nesmí.
OdpovědětVymazatPřeji hodně radosti a klidné noci.
Helena
Děkujeme :)
VymazatOno je otázka, co znamená přísná. Co pejsek, to originál. Tím, že je adoptovaný a má minulost jakou má, a že jeho předci nejsou zrovna poslušná plemena, je výchova velice specifická. Nějak ho přísně lámat nemá smysl a za chvíli by nám ukousl hlavu a stal se z něj vycukaný, vzteklý pes. Udělali jsme mnoho pokroku od adopce. Již od začátku k němu přistupujeme s autoritou a beze strachu. A trvalo nám dlouho, než jsme našli kompromis, který mu sedí, od cvičáku po jiné alternativy. Máme i k ruce šikovného cvičitele a la pan Desenský, který nás naučil i lépe Vrtichvostovi porozumět. Hlavní je ale předejít těmto situacím. Takže na otázku proč, je odpovědí - protože ty řízky nechal Medvěd na kraji linky. Protože tam nikdo nebyl a nemohl říct "fuj", které zná. Nebo zakročit i jinak. Pak už byl v tunelu. Pak už bránil maso, které je tak vzácné a které tak brání, protože zažil hlad. Autoritu si u něj stále budujeme. Pomalu, ale jistě. :)
Masíčko mu dáme tak 2x do roka. Jinak je na granulích. A ne zrovna laciných :D
Tak snad už je smudlovi dobře ❤️ Zolinka nějak moc nekrade, jen hodně šmejdi a cucha a čeká, kdo se s ní rozdělí. Naopak kočička Bohouš, to je loupežník. Letí teda hlavně na sladké, buchty a tak 🤣 naštěstí mu z toho ale nikdy nic nebylo :)
OdpovědětVymazatWantBeFitM
Nejprve gratuluji ke květoucímu životu <3. A jinak tyto příhody jsou nemilé, také se nám už párkrát stalo. Jednou mi ta malá potvora sežrala asi 5 chlebů ve vajíčku, které jsem dělala na výlet :D.
OdpovědětVymazatChudák, tak snad mu už bude dobře. Holt opravdu poučení do příště, víc hlídat :) Naše fenka by taky nejradši kradla jakékoli jídlo, co by mohla, i když je pravda že většinou spíš vše očichá, ale dál se (pokud vím) nikdy nedostala... a i když je velká tak máme pořád dostatečně vysoký stůl.
OdpovědětVymazat